Člověk v tísni se od počátku svého působení v Etiopii v roce 2003 zaměřuje na vzdělávání. V zemi postavil již 11 škol a současně vyškolil tři tisíce učitelů v moderních vyučovacích metodách. Vedle vzdělávání se zaměřuje na přístup k pitné vodě a sanitárnímu vybavení, zajištění zdrojů obživy, ochranu životního prostředí a boj s obchodováním s dětmi.

Cílem projektu Praha pro Afriku je dlouhodobě podporovat rozvoj města a venkova v Etiopii a zároveň se připojit k dalším světovým metropolím a jejich pomoci méně rozvinutým částem světa.

Zajištění přístupu ke vzdělání, základnímu lidskému právu, patří mezi dlouhodobě nejúčinnější rozvojové přístupy. Přesto např. v Etiopii dosud umí číst a psát pouze 36% obyvatel. Děti často nechodí do školy, protože v okruhu mnoha kilometrů žádná škola není. Na jednoho učitele na prvním stupni v průměru připadá přes 60 dětí.

Často se musí o jednu učebnici dělit i několik dětí. Etiopie je jednou z nejzaostalejších a nejvíce zalidněných zemí na světě a zároveň je zemí s obrovskou nezaměstnaností, negramotností a chybějící základní infrastrukturou (vodní zdroje, silnice, školy).

Region Somali na východě Etiopie patří mezi nejzaostalejší části země. V okrese Kelafo, kam je projekt zacílen, je jen 90 škol a pouze 30 z nich je postaveno z cihel či kamene. Potřeba škol je však významně vyšší (celkem je v oblasti 468 vesnic a vzdálenosti mezi nimi jsou velké).

Zahraniční výbor Zastupitelstva a následně Rada zvolili projekt stavby základní školy v Etiopii ve spolupráci s Člověkem v tísni jako pilotní projekt dlouhodobé pomoci hlavního města Prahy Africe. Cílem je, aby pražská pomoc jedné z nejchudších zemí na světě byla koncepční a cílená. Oblastí, kde se hlavní město může v budoucnu angažovat je mnoho a bude záviset na možnostech a vůli města, učinit v budoucnu další kroky v tomto projektu.

Ve vyspělých zemích Evropské unie jsou státní a soukromé zdroje čím dál častěji doplňovány o iniciativy samosprávných celků či jednotlivých měst. Např. v Německu je podle hrubých odhadů zapojeno přes 30 % municipalit do rozvojové spolupráce.

Mezi vzorové metropole v tomto ohledu patří například Paříž, která spolupracuje s francouzskými nevládními organizacemi na potlačování AIDS v Africe a lepším přístupu k vodě a sanitárnímu vybavení.

Dalšími příklady z mnoha mohou být města Brusel, který každý rok udílí granty na projekty bruselských nevládních organizací v chudých zemích, či Bonn, který již několik let podporuje řadu projektů v rozvojových zemích, a aktivně šíří informace o rozvojové problematice.

Sdílet: