"Podstatou ústavního sporu byla dohoda o narovnání, jejímž cílem je zjistit, kdo se vůbec stal vlastníkem sporné pohledávky za společností Čepro ve výši 2,6 miliardy korun," řekl agentuře Mediafax mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Čepro se podáním k Ústavnímu soudu ohradilo proti tomu, aby spornou pohledávku uplatňovala lichtenštejnská firma Global Licence and Services Establishment. Lichtenštejnci s neprůhlednými vlastníky pohledávku za Čeprem získali přes arabskou společnost Al Batal od původního žalobce Venturon Investment. Právníci Čepra tvrdí, že pohledávka je fiktivní a zároveň podvodná.

Městský soud v Praze a posléze i odvolací vrchní soud a Nejvyšší soud ale procesní změny připustily. Čepro pak podalo ústavní stížnost, podle které je možné v převádění pohledávek vidět "vynalézavé procesní triky, které společnost poškozují". Čepro se tak octlo v nevýhodě, protože změny účastníků řízení zastírají původ pohledávky a její souvislost s údajným podvodem.

Spornou pohledávkou se zabývá kriminální policie řadu let. Její původní výše je 2,6 miliardy korun, další stamiliony tvoří úroky. Čepro nárok označuje za fiktivní a vykonstruovaný, peníze prý chtěla v minulosti z Čepra podvodně vylákat skupina kolem uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře.

Čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu, které zakázalo lichtenštejnské společnosti Global Licence and Services Establishment pohledávku vymáhat, nemá přímý vliv na podstatu sporu, což je sama platnost pohledávky. Jde pouze o to, která ze společností bude pohledávku u soudů nadále uplatňovat.

Státem vlastněná společnost Čepro se věnuje skladování pohonných hmot, jejich přepravě, velkoobchodu i provozování čerpacích stanic. V současné době stojí před částečnou privatizací. Zájem o propojení s touto státní firmou projevují Unipetrol z polské skupiny PKN Orlen, který většinově ovládá české rafinerie a slovenská rafinerská společnost Slovnaft.

Jiří Nováček

Sdílet: