Základní motivy zakládání požárů

a)      Pyromanie a pyropatie

„Pyromanií rozumíme monomanii paličství, které se projevuje jako samostatná duševní porucha u mladistvých a projevuje se neodolatelnou touhou po ohni“ [1]. Jiný autor uvádí, že „ pyromanie je impulsivní zakládání požárů, chorobné žhářství “ [2].

Pyropatie se vyskytuje zřídka. „Podobá se jako ostatní sexopatie (proto výraz pyropatie) fixací abnormální metody získání sexuální rozkoše. Příčinou není tělesná nebo duševní choroba, ale pudová perversita. Vyznačuje se narušeným sociálním vývojem. V rodičovském domě vystupují poruchy „zevní“ konstelace (rodinný svazek), stejně tak jako konstelace vnitřní (harmonie, výchova aj.). Hlavní nedostatek spočívá v absenci pozitivních vlivů při vývoji osobnosti a v absenci emočního tepla. Ve školním věku a v časné dospělosti pokračuje tento předčasně narušený proces socializace. Pachatelé propadají a zřídka dosáhnou 8. třídy, později pracují jako nevyučení nebo zaučení dělníci.  Nemají žádné užší vztahy k lidem, ke společnosti, žádné cíle, žádné pozitivní hodnoty. Tyto zevní a sociální podmínky nalézáme však jako komplexní příčiny nejenom u paličů, nýbrž i u pyropatů. U pyropatů nalézáme ještě těžce chybný sexuální vývoj. Dochází  k chybnému vývoji, poznamenanému především porušenou socializací  a interiorosací hodnotových norem“[3].

b)      Sebevražda, sklony k sebevraždě a symbolická sebevražda

Sebevražda, sklony k sebevraždě a symbolická sebevražda jsou dalšími motivy, u kterých se někdy uplatní požár. Pachatelé použijí oheň jako prostředek, kterým se zbaví života, kdy je k tomu vedou mnohdy dlouhodobé deprese, psychické onemocnění a podobně.

„Žhářství bylo spácháno v rámci snahy o sebevraždu s motivací si s sebou vzít životní prostor, anebo tento životní prostor nenechat pozůstalým“[4].

„Jako symbolická sebevražda byl založen požár pachatelem, který po založení ohně běžel slepě pryč a chtěl zničit vše co mu patřilo. Jeho adoptivní jméno již nemělo existovat a vše, co tu ještě bylo ho nemělo připomínat a také nevlastní matka si neměla na svého adoptivního syna vzpomenout. Chtěl vše co ho připomíná zničit. On už neměl pod svým adoptivním jménem existovat“ [5].

c)       Požáry založené dětmi

„Požáry založené dětmi jsou omezeny věkovou hranicí 15 let. Faktorů, které vedou k zakládání požárů dětmi je celá řada. U těch menších, kolem 3 let, je to neschopnost představit si nebezpečí pří hře se zapalovadly, např. zápalkami, zapalovači a žertovnou pyrotechnikou. Požáry u této věkové kategorie vznikají především ve snaze poznání něčeho nového. S narůstajícím věkem přechází předmětná činnost v touhu po poznání účinků ohně, často i touha vidět zasahovat hasiče. Starší děti, ve věku 12 až 15 let, zapříčiňují požáry převážně ve snaze naučit se kouřit, mnohdy i při zkoumání hořlavosti některých látek, nebo konstrukcí zapalovadel a jednoduchých výbušnin“ [6].

d)      Zakrývání jiné trestné činnosti požárem

Jsou pachatelé, kteří při opuštění místa trestného činu založí požár ve snaze zakrýt svojí trestnou činnost, zakrýt či zničit stopy, či jen zvětšit materiální škodu. Jsou známé případy, kdy pachatel vraždy zapálil objekt, kde byla mrtvola člověka, kterého usmrtil, aby vzbudil zdání, že k úmrtí došlo nešťastnou náhodou, či kdy po krádeži zapálil rekreační stavbu, aby se nedalo zjistit, že se do ní vloupal a z ní odcizil větší množství věcí.

e)      Požár jako prostředek k usnadnění jiné trestné činnosti

Požár či jen hrozba požárem je také prostředkem například k vydírání podnikatelů, kdy jsou známé případy zapálení automobilů, rodinných a rekreačních domů, výrobních objektů.

f)        Msta a závist

Dalším motivem úmyslného založení požáru je msta a závist. K této vede mnoho různých příčin, jako např. žárlivost na soka, problémy s nadřízeným, závist úspěchu, majetku, rodinného štěstí a podobně. Pachatel se často obává přímého kontaktu s osobou, vůči níž má výhrady a tak zakládá požáry. Případně se mu tento způsob „vyrovnání se“ s protivníkem jeví jednodušším, méně riskantním než otevřený konflikt a případná konfrontace.

g)      Další motivy

Jsou také známé případy, kdy požáry zakládali členové Sborů dobrovolných hasičů obcí, měst či podniků ve snaze zabránit zrušení či omezení činnosti jednotky SDH, nebo ve snaze získat vyšší společenský kredit tím, že včas a účinně zasáhli na místě. Jindy také ve snaze získat finanční prospěch, neboť zásahy jsou zřizovatelem honorovány. Jsou to tzv. požárnické motivy.

Vandalství je dalším motivem žhářství, kdy pachatel bez zřejmého motivu založí požár na cizí věci, aniž zná jejího majitele. Má jen snahu zničit, poškodit či učinit neupotřebitelnou cizí věc.

Pojistné podvody jsou velice závažnou protispolečenskou trestnou činností. Zakládání požárů v pojištěných objektech připravuje pojišťovací společnosti o veliké sumy peněz, které musí vyplatit za pojistné události. Odhady hovoří o tom, že „žhářství se na všech škodách vzniklých z požárů v celé Evropě podílí z 25-40%. Uvedená hodnota představuje pro evropské pojistitele a podniky ohromnou zátěž“ [7].

V dřívější době byla jedním z motivů také touha po domově. Bylo to v dobách, kdy mladí lidé odcházeli z rodičovského domu do služby.

Dalším motivem také bývá rasová nesnášenlivost. Sám (autor textu) jsem vyšetřoval jeden požár, který založili tři pachatelé – skinheadi v domě, kde bydleli Rómové.

I teroristický útok může mít podobu požáru. Může to být čin jednotlivce či organizované skupiny, mnohdy s mezinárodním prvkem. Důvody jsou různé – sociální, politické, rasové…

h)      Nedbalostní jednání osob

Velmi časté jsou požáry způsobené z  nedbalosti, které mají nejčastější původ v porušení bezpečnostních a protipožárních předpisů, technologické kázně a v nedbalém zacházení s hořlavými látkami.

i)        Technické závady, samovznícení, mimořádné příčiny

Pro úplnost je nutno v této kapitole uvést i tuto kategorii důvodů vzniku požárů. Jedná se o požáry vzniklé bez úmyslného či nedbalostního jednání osoby, jako např. požáry vzniklé od vad, opotřebení a stárnutí materiálu, od žhavých výrobků, výbojů statické energie, úlety jisker, tření a přehřátí. K samovznícení látek může dojít v důsledku fyzikálních, chemických či biologických pochodů (či jejich kombinací). Jako mimořádná příčina může figurovat blesk, živelní pohroma, dopravní nehoda, ohňostroj apod.

Sdílet: