Mezi bezdomovci se nejvíce šíří syfilis

Nejčastějšími infekčními nemocemi lidí bez domova a drogově závislých je žloutenka typu C a syfilis. Výskyt HIV ani TBC však testování nepotvrdilo, vyplývá to z výsledků testování občanského sdružení Sananim, o kterém informovalo v úterý.

Testování bezdomovců a narkomanů se konalo letos v létě v rámci evropského projektu IMPACT. Kromě Prahy se zapojil italský Řím s Turínem a slovenská Bratislava.

Praha dopadla v mezinárodním srovnání z pohledu hlavních sledovaných infekcí HIV a TBC velmi dobře, tvrdí národní koordinátor projektu a výkonný ředitel společnosti Sananim Jiří Richter. Jejich výskyt se u této rizikové skupiny nepotvrdil. "Dobrých výsledků u onemocnění HIV jsme dosáhli díky tomu, že se začaly včas a plošně měnit narkomanům injekční jehly," dodal Richter.

V této souvislosti varoval před razantními úsporami. "Jestliže na to rezignujeme a například nebude dost peněz na výměnu jehel a testování, může se tato příznivá situace velmi rychle a způsobem velmi nepříjemným pro většinovou společnost změnit," varoval.

Výsledky výzkumu nebyly tak pozitivní v případě žloutenky typu C, ta se odhalila u 31 procent testovaných. O něco nižší, avšak alarmující byl výskyt syfilis, na ten bylo pozitivně otestováno 2,5 procenta osob.

Testy lidé absolvovali v období od loňského června do letošního července v pěti zařízeních včetně center Drop IN. Celkem ve všech čtyřech městech je podstoupilo 2352 osob.

V Praze se podařilo otestovat 869 osob z celkového odhadovaného počtu deseti tisíc problematických lidí. Výzkum odhalil také řadu českých specifik. Velká většina (75 procent) z testovaných byla nezaměstnaná a více než polovina z nich bezdomovci, což je nejvíce ze sledovaných měst. "Čeští narkomani byli také nejmladší a na rozdíl od ostatních měst, měla většina testovaných pouze základní vzdělání," uvedl Jakub Minařík.

Z výzkumu také vyplývá, že téměř 40 procent narkomanů začalo užívat drogu nitrožilně ve vězení, což je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi vysoké číslo. Rizikovost spočívá podle Minaříka především v tom, že ve věznicích nejsou k dispozici výměnné programy a sdílí se injekční stříkačky a jehly.

Odborníci varují před rizikem, které spočívá v malém podílu zachycených migrantů. Těch bylo v Praze pouze šest procent proti průměrným 20 procentům v Itálii. Problém je v tomto případě podle Richtera v tom, že pro drogově závislé migranty z Asie a postsovětských zemí, kde je výskyt HIV a TBC výrazný, často nejsou specializované služby dostupné.

Kamila Kinštová

Tweet

Komentáře

Přidat komentář