Rychlejší reakci na mimořádné události umožní Jihočeskému kraji nové Centrum krizového řízení

ČESKÉ BUDĚJOVICE (MEDIAFAX) - Rychlejší reakci na mimořádné události, jako jsou například živelné pohromy, umožní Jihočeskému kraji nové Centrum krizového řízení. To vzniklo v hlavní budově krajského úřadu přestavbou už existujících prostor v objektu G, řekl v pondělí agentuře Mediafax jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

Zřízení centra si vyžádalo celkovou investici ve výši pěti miliónů korun, která byla plně uhrazena z prostředků společnosti ČEZ na základě takzvané rámcové smlouvy o spolupráci uzavřené mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem v dubnu 2009 na dobu deseti let. Rámcová smlouva vyčleňuje podle uzavřených dohod zdroje na podporu rozvoje infrastruktury v regionu v už zmíněném desetiletém období ve výši 3,7 miliardy korun.

?Centrum krizového řízení Jihočeského kraje se stane významnou součástí zabezpečení krizového řízení v Jihočeském kraji především při řešení mimořádných událostí velkého rozsahu a krizových situací ohrožujících životy, zdraví a majetky občanů, kdy je aktivován krizový štáb kraje,? uvedl Zimola.

Vybudování Centra krizového řízení Jihočeského kraje za významného finančního příspěvku společnosti ČEZ je jedním z konkrétních příkladů naplňování rámcové smlouvy mezi energetickou společností a Jihočeským krajem při naplňování dlouhodobé spolupráce v oblasti udržení vysoké úrovně havarijní a krizové připravenosti v kraji.

Na základě rámcové smlouvy se společnost ČEZ zavázala vyplatit v letech 2009 až 2018 na podporu složek IZS v Jihočeském kraji celkem 100 milionů korun. V letech 2010 až 2012 už byly provedeny či ještě budou dokončeny akce za bezmála 44 milionů korun. Šlo mimo jiné o nákup techniky pro Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje, Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Český červený kříž, oblastní spolek České Budějovice či Vodní záchrannou službu Českého červeného kříže.

?Bezpečnost provozu elektrárny Temelín je naším hlavním pravidlem. Technika jde dopředu a je nutné průběžně modernizovat. Takto do zvyšování bezpečnosti ročně investujeme skoro miliardu korun. Pravděpodobnost, že by došlo na elektrárně Temelín k mimořádné události, je mnohem menší než povodně, sněhové či větrné kalamity nebo další živelné pohromy. Rozhodně ale máme zájem na bezpečnosti i za hranicemi naší elektrárny a projekty, které zlepší akceschopnost orgánů krizového řízení a složek IZS kraje, jsou pro nás důležité a budeme je i nadále podporovat,? zdůraznil ředitel Jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský.

Vybudováním Centra krizového řízení vznikly prostory pro celoroční práci oddělení krizového řízení, trvale vyčleněné a okamžitě připravené pro činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu. Krizový štáb tak bude schopen zahájit svou práci v případě potřeby okamžitě.

?Součástí projektu bylo nejen vybudování Centra krizového řízení, ale také nákup vozidla Škoda Octavia Scout pro potřeby práce v terénu a přenosu informací a obrazu z postiženého území prostřednictvím videokonference do centra k využití členům krizového štábu kraje,? konstatovala vedoucí oddělení krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje Marta Spálenková.

Potřeba nových prostor pro činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu vyvstala po zkušenostech při řešení krizových situací v minulých letech, jako byly například povodně v letech 2006, 2009, společných cvičení Zóna 2007 a 2010 (teoretická simulovaná havárie v elektrárně Temelín), nebo s KVS BIO 2010 (veterinární cvičení slintavka-kulhavka).

?Centrum krizového řízení nahradí svým způsobem provizorní prostory v Presscentru krajského úřadu, které se při vzniku krizové situace musely vybavit potřebnou technikou a dokumentací, uloženou s minimálním využitím ve skladu. Technickým vybavením i kulturností prostředí se stává skutečným zázemím s nadstandardními podmínkami pro práci stálé pracovní skupiny,? doplnila Spálenková.

Dobrin Stojcev, stojcev@mediafax.cz

Tweet

Komentáře

Přidat komentář