V posledních letech zahynulo každý rok na železničních přejezdech více než 30 lidí. Ve více než 98 procentech případů byla vina na straně účastníků silničního provozu. Jde o nehody s největší pravděpodobností smrtelné. Přitom za ně nemůže neznalost předpisů, ale spěch, nepozornost či ignorance.
Pravidla stanovují, že řidiči musí jet jen tak rychle, aby zvládli zastavit vozidlo před přejezdem v případě, že začnou blikat červená světla. Důvod je jasný - železniční přejezd patří mezi nejrizikovější místa na silnici. Zvláště tam, kde řidiči neberou pravidla silničního provozu s patřičnou vážností.
Pokud blikají výstražná světla, nikdo už na přejezd vjíždět nesmí. I kdyby byly závory ještě zdvižené a vlak již projel. Nikdy nemáme jistotu, zda nepojede další.
Padesát kilometrů v hodině, to je maximální rychlost pro přejíždění železničního přejezdu. A to jen v případě, že bliká bílé světlo na zabezpečovacím zařízení. Jinak je to vždy nejvýše třicítka. U přejezdů se značkou "Stop, dej přednost v jízdě" je pak samozřejmě povinné zastavit vozidlo a rozhlédnout se.
Pokud řidič jede v koloně, měl by na železniční přejezd vjet až tehdy, je-li za železničním přejezdem volno. Jinak se může stát, že se kolona zastaví právě ve chvíli, kdy je v kolejišti a nemůže z něj pak vyjet ven. A pokud vozidlo z jakéhokoli důvodu na přejezdu uvízne, je nutné okamžitě jednat a snažit se přejezd co nejrychleji opustit, ne jen odejít kousek dál a čekat, co se stane.
V takovém případě je nezbytné okamžitě volat linku 112. Přesné určení polohy přejezdu je snadné, na zadní straně každého výstražného kříže před přejezdem je unikátní identifikační číslo. V sázce jsou desítky a stovky životů a až deset let odnětí svobody pro chybujícího řidiče. Jakákoli neukázněnost na železničním přejezdu totiž přináší obrovská rizika.
A pár minut ušetřených průjezdem pod sklápějícími se závorami je nemůže nikdy vyvážit.
