Stráský: NP Šumava se podařilo snížit dopad kůrovcové kalamity

15.12.2011
Prezident republiky Václav Klaus moderoval ve středu 12. října 2011 v Pražském Autoklubu seminář "Kůrovcová kalamita - argumenty zastánců zdravého rozumu". Seminář pořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku. Na snímku ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. MICHAL KALÁŠEK / MEDIAFAX
V roce 2011 se NP Šumava podařilo podstatně snížit rozsah a dopad kůrovcové kalamity na území parku. Přesto za dobu existence parku vzniklo na jeho území 9000 hektarů holin a 6300 hektarů souší, řekl ve čtvrtek novinářům ředitel parku Jan Stráský.

Zmírnění kůrovcové kalamity bylo nejnaléhavějším úkolem nového vedení parku v čele s Janem Stráským. "Plochu lesů k sanaci na území parku určila externí skupina pracující pro hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje. Navrženou zásahovou plochu snížilo z původních 80 procent na 74 procent lesní plochy parku ministerstvo životního prostředí," řekl Stráský.

Zatímco předchozí vedení parku udělilo v roce 2010 celkem 115 výjimek ze zákazu sanace v I. zónách a vytěžilo z nich 8500 metrů krychlových dřeva, nynější vedení se rozhodlo jít cestou nulových výjimek a v prvních zónách nijak nezasahovalo.

"Ačkoliv nás letos některé nevládní organizace a část vědecké obce napadly, že chceme Šumavu vykácet a zamořit ji chemií, podařilo se nám snížit objem asanovaného dřeva z 347 000 kubíků v roce 2010 na 236 000 kubíků v letošním roce. Také jsme použili podstatně méně chemie než předchozí vedení," vysvětlil Stráský.

Uznání si vedení parku zasloužilo i od rakouských sousedů. "Česko-rakouská skupina provedla kontrolu přesahu kůrovce z parku do Rakouska v oblasti Smrčiny. Přesah kůrovce k sousedům se během letoška snížil na desetinu," uvedl Stráský.

Přes úspěchy v boji proti kůrovci je podle Stráského varující, že za celou dobu existence parku vzniklo na jeho území 6300 hektarů souší a 9000 hektarů holin. "Kůrovec tedy zničil zhruba čtvrtinu lesních porostů na území parku," dodal Stráský.

"Za prvního ředitele parku Ivana Žlábka bylo na Šumavě nejméně kůrovce ze všech lokalit v republice. Když jsme v roce 2010 park přebírali, bylo na Šumavě, tedy na 2,5 procenta lesů v ČR, celkem 90 procent veškeré kůrovcové populace v zemi," doplnil náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Lokalita Na Ztraceném, kde v létě 2011 probíhala blokáda kácení, se podle vedení parku stala záminkou k politizaci problému a k útoku na správu parku. "Na Ztraceném nejsou přirozené pralesy, ale vesměs uměle vysazené lesy. Navíc zásahy Na Ztraceném představovaly zhruba čtyři procenta objemu zásahů, přesto se lokalitě a zásahům v ní dostalo mimořádné pozornosti," sdělil Mánek.

Autor: Dobrin Stojčev


Přečteno 71x
Hodnocení:
Autor, zdroj: Mediafax, http://www.mediafax.cz
Související odkazy
Situace na Šumavě se vyhrocuje, místní blokují přístupové cesty aktivistům
Kácení Na Ztraceném končí, na místě je stále 40 aktivistů
Podle ekologických aktivistů by se na Šumavu měli místo dřevorubců vrátit vědci
Lesní odborníci ze Slovenska podpořili NP Šumava v boji proti kůrovci
Kvůli kůrovci zmizely ze Šumavy nejkvalitnější smrky, tvrdí vedení NP Šumava i odborníci

Komentáře

více informací zde.
Objednatvzdělávací materiályzobrazit košík

Pexeso

Cena: 0.58 EUR