10 nepravd o záškoláctví

1) 

Nepravda - Záškoláci jsou především děti líné, kterým vyhovuje zahálčivý způsob života

Skutečnost – není to tak – záškoláci jsou naopak často fyzicky zruční a pracovití, jsou však citově nejistí a mají zkušenost se školní neúspěšností

 

2)

Nepravda – Hlavním důvodem záškoláctví je nezájem žáků o vzdělávání

Skutečnost – Výzkumy ukazují, že nezájem o vyučování je až na druhém místě z uváděných důvodů. Téměř každý třetí záškolák však uvádí jako důvod strach z nesplněných školních povinností

 

3)

Nepravda – Záškoláctví má především skupinový charakter a je spojené s touláním se venku

Skutečnost – pětkrát častěji tráví záškoláci čas doma než venku nebo ve městě. Přibližně asi jen šestina záškoláků tráví svůj čas s kamarády

 

4)

Nepravda – Nám se to nemůže stát

Skutečnost – Záškoláctví se může objevit v každé rodině, i v té „dobré“!

 

5)

Nepravda – Záškoláctví se dramatizuje, bylo tu vždy

Skutečnost – Záškoláctví tu bylo, ale za poslední roky se zvýšila tolerance vůči neplnění nejen školních povinností dětí, snížila se kontrola záškoláctví a stoupl počet neomluvených a omluvených hodin

 

6)

Nepravda – Záškoláctví je spojeno s nižším intelektem žáků

Skutečnost – Pravda je, že nejnižší záškoláctví je na osmiletých gymnáziích, to je ale skupina s výraznou motivací vzdělávat se. Pokud jde o počet záškoláků, je však nízké záškoláctví i ve speciálních základních školách, kde nároky nejen odpovídají schopnostem dětí, ale pozitivní hodnocení žáků není spojeno jen se školní výkonností

 

7)

Nepravda – Vina je především na záškolácích samých

Skutečnost – Záškoláci pocházejí častěji z neúplných rodin a z rodin nefunkčních. Na tyto skutečnosti nemají záškoláci vliv. Jde často o emocionálně a sociálně narušené děti bez přiměřeného rodinného zázemí

 

8)

Nepravda – Záškoláctví se téměř vždy odhalí a je spojené s „výchovnými“ opatřeními

Skutečnost – Záškoláci mají poměrně často opačnou zkušenost. Každý dvanáctý uvádí, že se na jeho záškoláctví vůbec nepřišlo a téměř každý třetí tvrdí, že se následně po neomluvené absenci nic nestalo

 

9)

Nepravda – Nejúčinnějším prostředkem při řešení záškoláctví je důsledná kontrola záškoláků a potrestání jejich záškoláctví

Skutečnost – Ani samotná kontrola nebo dokonce samotné vodění dítěte do školy, ani samotný trest nebývají účinným řešením, protože nejsou zaměřené na příčiny záškoláctví

 

10)

Nepravda – Škola dělá co může, řešit by to měli jiní (rodiče, děti, sociální pracovníci, policie)

Skutečnost – Někteří odborníci tvrdí, že až třetina záškoláctví souvisí přímo s klimatem ve škole, se způsobem jednání pedagogů se žáky a s neprofesionálním fungováním pedagogů. Na školní klima nemají vliv a nezmění ho ani policie, ani sociální pracovníci.