Žena plní nezastupitelnou roli - matky. S tím souvisí i nejdůležitější otázka vztahující se k zneužívání drog v ženské populaci. Podle jakých společenských kritérií řešit zacházení s těhotnou toxikomankou? Do jaké míry omezit svobodnou volbu a práva matky, resp. jakými způsoby bránit svobodu a práva nenarozeného dítěte?

Způsob života drogově závislých žen je neuspořádaný a bývá ovlivněn takovými stresovými faktory, jako je nezaměstnanost, prostituce a kriminalita. Užívání návykových látek v těhotenství zhoršuje zdravotní stav ženy i jejího dítěte. Vzhledem k osobitému stylu života nevyhledávají závislé ženy příliš poradny pro těhotné. Ženy užívající vyšší dávky heroinu mívají poruchy menstruačního cyklu. Častá je i neplodnost. Také tyto skutečnosti mohou u nich být důvodem pozdější návštěvy lékaře, neboť si graviditu nepřipouštějí. Při kontaktu s poradnou nejeví drogově závislé obvykle velkou ochotu ke spolupráci. Anamnestické údaje se často podaří doplnit až po více vyšetřeních anebo až na poslední chvíli před porodem. Informace o délce užívání drogy jsou obvykle velmi nepřesné, neboť většina matek si jen velmi těžko vzpomíná na přesné údaje.

V důsledku své závislosti a rizikového životního stylu jsou drogově závislé ženy oproti jiným gravidním, podle tvrzení lékařů, vystaveny častějšímu výskytu různých somatických poruch.

S drogovou závislostí úzce souvisí i změna psychiky, nedostatečná výživa a hygiena, promiskuita spolu s obstarávající prostitucí a nechráněným sexem působí častá zánětlivá onemocnění ženy. Snížená obranyschopnost organismu, nezájem o vlastní zdravotní stav v těhotenství a o vývoj plodu opět zvyšují riziko infekcí. Nejčastějšími komplikacemi těhotenství u toxikomanek jsou zejména potrat, předčasný porod a záněty porodních cest. U těhotných žen užívajících nealkoholové drogy jsou např. častější anémie, endokarditis, hepatitis atd. Předčasný odtok plodové vody je častý zejména u gravidních užívajících heroin. Každá gravidita toxikomanky by měla být sledována jako vysoce riziková gravidita. Většina návykových látek lehce prostupuje přes placentu a v krvi plodu dosahuje stejných nebo i vyšších koncentrací než u matky. Plod se tak stává pasivním - nedobrovolným narkomanem. Rizikové jsou výkyvy hladin návykových látek v krvi v období abstinence a předávkování a také jedná-li se o polytoxikomanii.

Bez rizika není ani detoxikace během těhotenství, zejména pokud by probíhala bez monitorování plodu.

Poměrně rychlý nástup zneužívání drog mezi ženami způsobil, že na novorozenecká oddělení jsou přijímáni novorozenci, kteří jsou v průběhu děložního života vystaveni prostřednictvím svých matek přímému účinku návykových látek. Lékaři upozorňují, že krátce po narození přestává dodávka drogy od matky a u novorozence se může začít projevovat abstinenční syndrom.

Mimo druhu drogy, na kterém je matka závislá, závisí výskyt a závažnost abstinenčního syndromu u novorozence na čtyřech faktorech: dávce drogy užívané matkou, časovém intervalu od poslední dávky, době trvání drogové závislosti a gestačním věku dítěte (tj. stáří plodu v děloze - udává se obvykle v týdnech).

Nejčastější drogy, které vyvolávají pasivní závislost u novorozence, jsou: barbituráty, alkohol, nikotin, heroin. Z klinických projevů abstinenčního syndromu u novorozenců jsou nejčastější poruchy dýchání, svalového tonusu, třes končetin až křeče, dále zívání, slinění, škytavka, kýchání a silné pocení. Děti žen závislých na opiátech mají nižší porodní váhu. Zejména při návyku na heroin je časté zvracení a průjem. Další následky návyku na heroin jsou dlouhotrvající problémy s pitím, zvýšená dráždivost, poruchy spánku, později poruchy chování a učení. Opiáty dobře procházejí placentou, a proto se abstinenční příznaky vyskytují téměř u každého novorozence matky závislé na heroinu. ^1) 2)

U těhotných žen závislých na heroinu je pro vývoj plodu velkou pomocí substituční léčba, která úroveň drogy v těle matky stabilizuje. Přesto, že metadonová léčba závislých na opiátech není optimální, je v těchto případech asi nejpřijatelnější. Možné ohrožení plodu snižuje i skutečnost, že se již matka nemusí tolik zabývat prostitucí či kriminální činností. Nejčastěji bývá u gravidních heroin kombinován s nikotinem, další kombinací je heroin s alkoholem.

V dalším vývoji dítěte matky závislé na heroinu se často vyskytují poruchy somatického charakteru, retardace růstu, poruchy chování, učení, často agresivita, impulzivita apod.

Specifický problém je alkoholický syndrom. V těhotenství nelze žádnou dávku alkoholu považovat za bezpečnou. Ženy by měly během těhotenství i laktace dodržovat naprostou abstinenci. Je potvrzeno, že alkohol má i v malých dávkách nepříznivý vliv na psychomotorický vývoj kojenců a dostává se i do mateřského mléka.

Zásluhou amerických vědců bylo v roce 1973 popsáno typické poškození plodu a novorozence při nadměrném požívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství.

Základní informace lze shrnout následovně:

• Alkohol požitý matkou přechází zcela volně z jejího krevního oběhu do oběhu dítěte a poškozuje jeho mozkovou tkáň. Prokazatelně škodlivý vliv na plod má denní dávka od 60 - 80 g čistého alkoholu a škodlivá může být již poloviční dávka, tedy 30 g alkoholu denně. Odolnost organismu a metabolická schopnost jater vytvářejí individuální odchylky a výjimky, na základním faktu to však nic nemění.
• Jestliže těhotná žena nadměrně požívá alkohol, může pak s velkou pravděpodobností porodit defektní dítě. Nejzávažnější poškození je postižení jeho centrálního nervového systému s poruchou intelektu - rozumové schopnosti dítěte bývají sníženy do pásma hlubšího podprůměru, ale i do debility, popřípadě i imbecility. Rovněž lze pozorovat zřetelné změny vzhledu dítěte upozorňující na toto poškození - typická je nízká porodní hmotnost s nedostatečným vývojem tukového polštáře. Onemocnění je označováno jako fetální alkoholový syndrom (FAS). Pokud matka začne abstinovat, další děti se rodí zdravé. 

Jednoznačně je potvrzený vliv alkoholu, který může v prvních týdnech těhotenství vyvolat vznik vrozených vad. Opakovaně se prokázalo, že vrozené vady vzniklé účinkem alkoholu představují více než 50 % všech vrozených vad. Alkohol působí charakteristické poruchy vývoje dítěte. Téměř pravidelným nálezem je mentální retardace. Ve školním věku jsou téměř u všech dětí zjištěny poruchy pozornosti, agresivita a poruchy učení. 

Důsledkem zdravotních potíží novorozence je nutná léčebná péče (někdy i na specializovaných odděleních), a tím je prodloužen pobyt v nemocnici. Hospitalizaci často prodlužuje i problematický kontakt s matkou a nejasná situace okolo odchodu dítěte z nemocnice. Zájem o drogu nezřídka převyšuje zájem o dítě. (Např.: U sledovaných novorozenců projevilo zájem o zdravotní stav svého dítěte pouze 40 % matek nebo otců.) 

Novorozenci matek toxikomanek jsou častými adepty na umístění v kojeneckých ústavech, v lepším případě se dostávají do náhradní rodiny.

Úmrtnost novorozenců s abstinenčním syndromem matek závislých na drogách je nižší než 5 %. Jejich další prognózu ovlivňují rizikové faktory během gravidity, porodu a přímého působení jednotlivých návykových látek na vývoj plodu.