Záškoláctví

Je to jednání, které lze chápat jako únik dítěte od něčeho, co mu nevyhovuje nebo ho přímo ohrožuje. Chodí-li dítě  tzv. za školu je to varovný signál, že se vyskytl problém, s kterým si dítě neví rady. Může to být nefunkčnost rodiny, vysoké nároky na dítě, problémy v dětském kolektivu, dokonce šikana, nezvládání požadovaných úkolů apod.

Rozhodnutí nejít do školy je většinou impulsivní jednání na nějaký problém, který se postupně vytratí a nastoupí strach z prozrazení a návratu. Dítě se dostane do svízelné situace, ve které je mu úzko a trpí. Když pak dojde k prozrazení, cítí dítě úlevu a pokud jej zahrneme výčitkami zklamaných vychovatelů, nikdy se nedobereme k jádru věci, totiž k příčině takového jednání. Její odhalení je však pro  budoucnost velmi důležité. Dost často může být příčinou jednání dospělých, nepochopení, přísnost, zbrklá reakce vychovatelů na chování dětí.

Podněty pro práci vychovatele s dítětem, které chodí za školu:

  • zjistit důvody – vztah k vychovateli, dětem, vliv party vrstevníků, přetíženost apod.,
  • pokud je zapotřebí, snížit očekávání na výkon dítěte, rozložit učební zátěž,
  • častěji kontaktovat rodiče a domlouvat společný postup na osobních schůzkách,
  • pokud rodiče záškoláctví kryjí (což je trestný čin), domluvit se s lékařem a od rodičů vyžadovat omluvenky pouze na základě lékařského potvrzení.

Odstranění příčin může být dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci všech zúčastněných.  Každé dítě je jedinečná osobnost, která má své slabosti. Je nutné, abychom je pochopili a přizpůsobili svá očekávání a nároky.

Přečteno 4238x
Hodnocení:
Autor, zdroj: Blažena Kašparová - PČR Sokolov
 

Komentáře

více informací zde.
Objednatvzdělávací materiályzobrazit košík