Přihlásit / registrovat

Zapomněli jste heslo?
Registrace

Atmosférické poruchy
Mimořádné události > Atmosférické poruchy
BEZPEČNÁ DOPRAVAPRVNÍ POMOCPOŽÁRYOSOBNÍ BEZPEČÍMIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTIESHOP

Změny teplot

Při extrémním horku a suchu dochází k akutnímu nedostatku vody. Dochází také k dalším biologickým procesům, jako je nadměrné množství hnilobných procesů, nadměrnému růstu vodních řas a přemnožení škodlivých mikroorganismů. Tím dochází ke zhoršení kvality vody.


Ochrana v době horka a sucha
Nejúčinnější ochranou v době horka je zajištění dostatečného množství tekutin. Důležité je také omezení pobytu na přímém slunci a zmírnění fyzické zátěže.


Vysoké teploty


Zátěž organismu způsobují vysoké teploty vzduchu obvykle již od 30 °C výše. Ty se vyskytují nejčastěji v letních měsících, tedy v červnu, červenci a srpnu. Přitom během dne obvykle teplota vzduchu kulminuje kolem 14. až 15. hodiny místního času (15 až 16 hodin letního času). V létě může teplota vzduchu v České republice výjimečně dosáhnout až 40 °C.

Velikost zátěže se zvyšuje s rostoucí délkou trvání období s vysokými teplotami a při vysoké vlhkosti vzduchu. Ta omezuje odpařování potu z těla a tedy jeho ochlazování a vede k pocitu dusna. Zátěž zvyšuje přímé sluneční záření, které je nejintenzivnější kolem poledne místního času (13 hodin letního času). V jeho důsledku se v létě výrazně ohřívají stěny budov, povrchy komunikací apod., takže v jejich blízkosti můžeme naměřit výrazně vyšší teploty vzduchu, než ve volné přírodě nebo v meteorologické budce, která se umísťuje nad zatravněným povrchem.

Největší zátěž vysokými teplotami bývá ve velkých městských aglomeracích. Situaci je zde možno zlepšit relativně jednoduše, a to výsadbou zeleně. Stromy ochlazují města dvojnásob – zastíněním a výparem. Rostliny vyměšují vodu skrze póry v listech, voda se vypařuje a při tom se spotřebovává teplo. Tento proces ochlazuje vzduch v okolí. Jeden vzrostlý strom s korunou o průměru 10 m může za den vypařit až 160 litrů vody.


Výstražné informace se vydávají na:


Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

  • Přiměřeně lehce se oblékat.
  • Nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách, nevystavovat organismus nadměrně vysokým teplotám.
  • Nenechávat děti, ale i zvířata na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech.
  • Omezit tělesnou zátěž, která je spojena se ztrátou tekutin a se zvýšením vnitřní teploty.
  • Zvýšit konzumaci nealkoholických nápojů, u dětí do 20 kg na 1,5 až 2 l denně, u starších dětí a dospělých kolem 3 l denně, při fyzické zátěži i více. Konzumovat raději neslazené nápoje, bez kofeinu, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, při onemocnění zažívacího traktu raději konzumovat neperlivé. Není vhodné pít ledově vychlazené nápoje, mohou způsobit angínu.
  • Při pobytu na přímém slunci používat ochranné prostředky (krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy).
  • Při použití klimatizace teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím udržovat kolem 5 st.C (větší rozdíl může přivodit letní chřipku, angínu, ale i bolesti zad či kloubů). Také ventilátory zapnuté naplno mohou vyvolat zdravotní potíže.
  • Neskákat rozehřátý do studené vody. Skok přehřátého těla do ledové vody bez předchozí přípravy organismu na teplotní změnu může vyvolat svalové křeče nebo i způsobit srdeční kolaps.
  • Jsou-li vysoké teploty provázeny i nadlimitními koncentracemi troposférického ozonu, potom v případech chronického onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit také vycházky, zejména v poledních a odpoledních hodinách.
  • Vivem vysokých teplot dochází k rozpínání materiálů, což může mít vliv na stav kolejnic a mostů.






Mrazy a kalamity

Jestliže jsou delší dobu silné mrazy a sněžení, často dochází ke kalamitám. Mezi nejčastější nebezpečí pak patří námraza, mrznoucí déšť, ledovka a náledí. Při silných mrazech bývají nejvíce ohroženy vodovody, rozvody tepla, plynu i elektrické energie. Při jejich zamrznutí může dojít k poškození, a tím k následným škodám vzniklým z důvodu nutnosti zastavení výroby, obchodu, chodu společností.

Nebezpečné je rovněž namrzání komunikací, kolejí apod. Při sněhových kalamitách bývá ohrožena doprava. Následně je ohroženo zásobování, doprava do zaměstnání, do škol, domů a podobně.

K ohrožení obyvatelstva dochází zraněním, popř. úmrtím při hromadných dopravních nehodách, při pádech částí stromů, k úmrtí v důsledku podchlazení při silných mrazech nebo při propadnutí do ledu při sportovních aktivitách.

Ochrana před silnými mrazy a kalamitami

Je důležité dbát velké opatrnosti na silnicích a chodnících. Hrozí vážné dopravní nehody či úrazy následkem pádu ? zlomeniny, tržné rány apod. Nebezpečné je chození pod namrzlým elektrickým vedením, pod střechami domů, kde hrozí nebezpečí padajícího sněhu. Obezřetnost je místě i v případě pohybu na zamrzlých plochách (rybníky, řeky). Každý z nás by měl pravidelně odstraňovat a odklízet sníh, a to i na střechách domů, zvláště těch rovných, kde hrozí zřícení střech dovnitř budov.


Prudký pokles teploty

Prudké změny teploty vzduchu mohou nastávat v průběhu celého roku, nejčastěji se však vyskytují v zimě a na jaře. Přibližně dvacetistupňové rozdíly v teplotě vzduchu za jasných dní na jaře nejsou žádnou výjimkou, ale obvykle nejsou lidskému organismu nebezpečné. Větší zátěž pro organismus představují změny teploty vzduchu, které jsou doprovázeny větrem a srážkami, jak tomu bývá při přechodech výrazných atmosférických front. Pro organismus mohou být zátěží i teplotní změny při přechodu z místnosti do venkovního prostoru a naopak, a to zejména v zimě, kdy rozdíl mezi vyhřátou místností a venkovním prostorem často přesahuje 20 °C. Největší nebezpečí z hlediska zátěže na lidský organismus a také na chod hospodářství, často i na vegetaci představuje prudký pokles teploty pod bod mrazu. Ten je zařazen do výstražných informací SIVS.


Mráz ve vegetačním období

Podobně je do výstražného systému zařazen i jev Mráz ve vegetačním období. Výstraha se na něj vydává jen ve vegetačním období, jestliže se předpokládá pokles teploty vzduchu pod bod mrazu, který může poškodit vegetaci, a to jak na jaře kdy může poškodit zejména květy a vznikající malé plody, tak i na podzim, kdy hrozí pomrznutí plodů.


Silný mráz

Velmi nízké teploty vzduchu, pod -15 °C a nezřídka i pod -20 °C, se nejčastěji vyskytují v zimních měsících, tedy v prosinci, lednu a únoru, někdy i v časném jaru, tedy v březnu, a v pozdním podzimu, tedy v listopadu. V zimě může teplota vzduchu v České republice výjimečně klesnout až k -40 °C. Minimum teploty vzduchu nastává v době kolem východu Slunce. Mrazy jsou zesilovány vyzařováním tepla ze zemského povrchu, a to zejména zasněženého, za jasných nocí při utišení větru. Nejsilnější mrazy se obvykle vyskytují v horských údolích.

Výskyt silných mrazů znamená pro organismus zátěž. Přitom pocit chladu je ovlivňován i větrem – čím silnější vítr fouká, tím citelnější je pocit chladu. Vzhledem k tomu, že na horách fouká obvykle silnější vítr, než v nižších polohách, je tento faktor zřetelný zejména na horách – vyšší riziko podchlazení, omrzlin a vyčerpání.


Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

Prudký pokles teploty

Prudký pokles teploty hluboko pod bod mrazu často vyvolává obdobné problémy jako silný mráz. Může vést k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů, zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena potřebná opatření - použití nemrznoucích směsí, neprovedeno zateplení, apod. Rovněž dochází k zamrzání vlhkých nákladů na automobilech, vlacích apod. a může docházet ke škodám v některých oblastech průmyslu a hospodářství. Někdy dochází i ke zhoršení sjízdnosti vozovek a zhoršení kvality vzletových a přistávacích drah v letectví.

Prudké poklesy teplot negativně působí na jedince s méně přizpůsobivým termoregulačním systémem organismu. Jedná se zejména osoby se srdečně-cévními chorobami, s nemocemi dýchacího ústrojí a starší občany. Nedoporučují se u nich prudké přechody z vyhřátého prostředí do venkovního prostoru. Měli by se vyvarovat zvýšené fyzické a psychické zátěže a věnovat pozornost aktuálnímu zdravotnímu stavu.


Silný mráz

S krátkodobými silnými mrazy se organizmus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře.

Při silných mrazech, ale za větru i při mírnějších mrazech a při pobytu na horách doporučujeme:

  • Chránit se přiměřeně teplým oblečením (ve více vrstvách), teplou obuví, rukavicemi a pokrývkou hlavy (zejména uši a nos). Omrzliny se nejsnáze tvoří na okrajových, nedostatečně chráněných částech těla (uši, nos, ruce, nohy a zejména prsty na nich).
  • Protože mrazy pokožku vysušují, je vhodné chránit nekryté části těla před omrznutím mastnými krémy, pro osoby s citlivější pokožkou jsou vhodnější krémy s UV filtrem.
  • Proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, teplý nápoj a jídlo. Konzumace alkoholu může být nebezpečná. Alkohol rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám. Tělo se rychleji ochlazuje, vydává více energie, i když má pocit tepla.
  • Malé děti by při teplotách pod -10 °C ven vycházet raději neměly a když, tak jen krátkodobě.
  • Nemocní a staří lidé by pobyt venku měly omezit nebo vyloučit. Lidem s kardiovaskulárními onemocněními se může špatně dýchat a mohou mít bolesti u srdce. Osobám trpícím cukrovkou, které jsou více náchylné k infekcím, může i lehké prochladnutí způsobit velké potíže. Lidé s kloubními potížemi a ti, kteří trpí osteoporózou, tedy řídnutím kostí, by měli omezit pohyb venku, protože v mrazivém období jsou často na cestách ledové zmrazky nebo námraza a uklouznutí jim může způsobit vážné problémy, především zlomeniny.
  • Je nutno si uvědomit, že účinek mrazu je zesilován větrem.

Vegetaci poškozují zejména mrazy bez sněhové pokrývky zemského povrchu (holomrazy).

Silné mrazy mohou působit značné škody na majetku. Dochází k zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena odpovídající opatření (použití nemrznoucích směsí apod.). Dochází k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů v případech, kdy jejich ochrana před silnými a déletrvajícími mrazy není dostatečná (tepelné izolace apod.). K porušení vodovodních řádů dochází i během ústupu mrazivého počasí v důsledku pohybů půdy při jejím rozmrzání. Při silných mrazech dochází k lomům na kolejnicích a následným problémům v kolejové dopravě atd.

Extrémně silné mrazy mohou všeobecně vést ke značným škodám na majetku, v průmyslu, energetice a v logistických službách (přeprava materiálu, zásobování apod.).


Mráz ve vegetačním období

Výstraha se vydává, jestliže se očekává mráz, který může poškodit vegetaci, zejména zeleninu, vinnou révu a kvetoucí ovocné stromy. Na podzim pak jestliže může poškodit zejména nesklizené zemědělské plodiny.

V případě mrazu ve vegetačním období doporučujeme:

  • Zeleninu a nízké rostliny je možno zakrýt světlou netkanou textilií, která může být ponechána i více dní až do odeznění ranních mrazů.
  • V případě stromů je možno použít ochranné přípravky proti promrznutí nebo klasické metody ošetření, jako je lehký postřik/orosování porostů drobnými vodními kapičkami v době záporných teplot (zpravidla před východem Slunce), nebo dýmování/zakuřování spalováním vlhkého rostlinného odpadu v bezprostřední blízkosti stromů.

Zdroj: Teplota. Český hydrometerologický ústav [online]. ČR: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2020 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/informace-pro-vas/prezentace-a-vyuka/SIVS#

Stáhni si:

Mimořádné události - Kdy bys volal na tísňovou linku ?Mimořádné události - TechnikaMimořádné události - Poznej mimořádnou událostMimořádné události - poznáš je?Mimořádné události - Co to je ?Mimořádné události - Tísňové linkyMimořádné události - KostlivecMimořádné události - Evakuační zavazadlo, co zabalit ?Mimořádné události - volání na tísňovou linkuMimořádné události - PříběhMimořádné události - Evakuační zavazadloMimořádné události - Přivolání pomociMimořádné události - Co to znamená a kdo je způsobil ?Mimořádné události - Jak přivolat pomocMimořádné události - poznej záchranářeMimořádné události - Varovný signál, co dělat ?Mimořádné události - poznej zvukyMimořádné události - tísňové linkyMimořádné události - Typy událostí

Může se hodit:

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI II.Pracovní listy - Mimořádné události I.Záchranářský kufříkMIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI I.Pracovní sešit - MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTIOd vichřice k zemětřesení-ochr. člověka za mim. udál. (učebnice pro 9.r.ZŠ)Dětský hrnek "HASIČI"ROZBÍJEČ SKLA A ŘEZAČ PÁSŮ S PÍŠŤALKOU HAMMERTROJUHELNÍK žlutozelený s vykřičníkemDětský hrnek "ZÁCHRANKA"Osobní alarm Bodyguard 2Nůž na bezpečnostní pásy

Související články:

Tísňová volání

Jaké jsou linky tísňového volání? Znáte všechna čísla?Zjistit více

Kdy volat 112 ?

Zjistit více

Atmosférické poruchy - něco na úvod

Je velmi důležité, abychom znali rizika jednotlivých projevů atmosférických poruch a v rámci možností se jim vyvarovali, případně se na ně připravili!Zjistit více

Blesk - čemu se vyhnout?

Zjistit více

Atmosférické poruchy

Při bouři hrozí průdký vítr, přívalové deště i blesky. Mohou být velmi nebezpečné.Zjistit více

Vítr, vichřice, tornádo, hurikán

S vítrem se setkáváme velmi často. Znáte obecné zásady chování při průdkém vítru?Zjistit více

Hurikán

S hurikánem se můžeme setkat hlavně při cestování. I proto je dobré být na hurikán připraven.Zjistit více

Tornádo

I u nás se čím dál častěji setkáváme s tornády. Je velmi důležité vědět, jaak při takovém setkání postupovat.Zjistit více

Blesk

Úrazy bleskem jsou velmi nebezpečné a často končí smrtí. A přitom stačí tak málo a můžeme se bleskům vyhnout.Zjistit více

Přívalový déšť

Často nás přívalový déšť zastihne velmi rychle a nečekaně. Lze se tomu nějak účinně bránit? Můžeme něco udělat?Zjistit více

Kroupy a krupobití

Největší kroupy v České republice dosahovaly velikosti až 12 cm.Zjistit více

Silné mrazy a kalamity

Zjistit více

Tísňová volání v EU

Jaké jsou linky tísňového volání v Evropské unii? Znáte všechna čísla?Zjistit více

Skutečně se stalo:

Policisté zasažení bleskem popsali, co se stalo. A dostali vyznamenání!

"Blesk z čistého nebe, pak už vás to vypne a probudíte se až v nemocnici,“ popsal zasažený Martin Žebrok.Zjistit více

První oběť bouřek v Česku! Žena zasažená bleskem zemřela

Neštěstí se stalo v úterý ve Vysoké Lípě u Jetřichovic na Děčínsku. "Dospělá žena byla zasažená bleskem, utrpěla vážné zranění s následkem náhlé zástavy oběhu…Zjistit více

Blesk v Beskydech udeřil do skupinky turistů, záchranáři ošetřili pět lidí

Čtyři posádky ZZS MSK zasahovaly ve čtvrtek 20. června odpoledne v Beskydech u hromadného zasažení bleskem. Událost v horském terénu mezi Ostravicí a Lysou…Zjistit více

Hasiči při zásahu u požáru bytu ve Vsetíně evakuovali 19 lidí

Deset minut před půlnocí přijalo krajské operační středisko hasičů informaci o požáru bytu ve Vsetíně-Rokytnici. Na místo byly okamžitě vyslány jednotky…Zjistit více

Dva chlapce zasáhl v Třinci blesk, jednoho z nich transportoval do nemocnice vrtulník LZS

Zdravotnická záchranná služba zasahovala v pátek 8. června u dvou chlapců, které na Frýdecko-Místecku zasáhl blesk. Krajské operační středisko ZZS bylo o…Zjistit více

Ženu v Praze zasáhl během odpolední bouřky blesk, záchranáři ji museli resuscitovat

Ve středu odpoledne zasáhl ženu na pražském Střížkově blesk, a to během odpolední bouřky, která se východní a severní částí Prahy prohnala. U ženy začaly po…Zjistit více

U obce Černíč po úderu blesku padl strom na projíždějící traktor

Ve čtvrtek 4. května 2017 asi čtvrt hodinu po druhé hodině odpoledne vyjeli hasiči z Horažďovic za obec Černíč, kde po úderu blesku padl strom na projíždějící…Zjistit více

POVODNĚ na Moravě: Přívalový déšť vytopil sklepy i hasiče

Hasiči v moravských krajích se v neděli odpoledne a v noci na pondělí nezastavili. Jen v Moravskoslezském kraji museli kvůli počas…Zjistit více

Blesk zapálil při bouřce v Penčicích strom a kůlnu

Bouřky, které se přehnaly odpoledne a v noci z pondělí 11. července 2016 na úterý 12. července 2016 Olomouckým krajem, nezpůsobily občanům našeho kraje problémy…Zjistit více

Naši partneři