V lidském životě se přihodí mnoho problémů. Počínaje špatnou známkou, propadnutím na konci roku, přes problémy v rodině, v práci až po vážné onemocnění či ztrátu blízkého člověka. Všechny tyto problémy zásadně ovlivňují náš život a je na nás, jak se s nimi vypořádáme. Ale né všichni lidé jsou natolik silní, aby tyto problémy zvládli. Strach, panika a bezmocnost nás může dohnat až k sebevraždě. Nejčastější příčinou sebevraždy nebo alespoň pokus o ni, je DEPRESE. Každý rok trpí přibližně 100 miliónů lidí depresí. Z toho 4 milióny lidí se pokusí o sebevraždu. Bohužel 400 tisíc sebevražd je úspěšných a dokonaných. Depresivní člověk má 30x vyšší sebevražedné tendence. |
Jak se deprese projevuje? Deprese je charakterizována především beznadějí, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, pocity méněcennosti a domnělého provinění. Tyto pocity jsou velmi intenzivní a lidé o nich neustále a opakovaně přemýšlejí. Dalším častým příznakem je neschopnost radovat se ze zážitků a věcí, které člověka dříve těšily (zájmy, koníčky), nezájem o sebe, svou práci, rodinu a přátele. Často se rovněž vyskytuje nesoustředěnost, nerozhodnost, špatná paměť a zpomalené myšlení. Velmi časté jsou myšlenky na sebevraždu. Tato náchylnost k sebevraždám u lidí s depresí vychází z pocitu bezvýchodnosti situace a z beznadějnosti. Deprese patří k nejčastějším příčinám sebevražedného jednání, ať už to jsou sebevraždy nebo pokusy o sebevraždu. Deprese je ale onemocnění "duše i těla". To znamená, že příznaky deprese nemusí být omezeny pouze na psychický stav a myšlení člověka, ale často bývají přidruženy i příznaky tělesné. Mohou se objevit poruchy spánku - problémy s usínáním, opakované probouzení v noci a velmi často se také vyskytuje brzké probuzení. Spánek je pociťován jako nedostatečný a nepřináší žádné osvěžení. Dalšími příznaky deprese jsou snížení až ztráta zájmu o sexuální život, ztráta energie a únava, nechutenství a váhový úbytek (nebo naopak zvýšená chuť k jídlu) a zpomalení pohybů (nebo naopak pohybový neklid u nemocných s úzkostí). U depresivních lidí se také často vyskytují různé bolestivé stavy (bolesti hlavy, zad, bolesti na hrudi), zažívací obtíže, závratě, mohou se vyskytnout pocity dušnosti nebo bušení srdce. Deprese tak může napodobovat různá somatická onemocnění (např. žaludeční vředy, infarkt) a až důkladné lékařské vyšetření ukáže skutečnou příčinu pacientových obtíží. |
Nejčastější příčiny vzniku deprese Přesná příčina vzniku deprese zatím není stále známá - známe jsou pouze některé biologické procesy v mozku a faktory, které se mohou na vzniku deprese podílet. Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku deprese patří genetická výbava jedince (u osob, jejichž pokrevní příbuzní trpí depresemi, je větší riziko onemocnění), dlouhodobý stres (vyšší riziko je u osob dlouhodobě stresovaných a především u těch, které nemají možnost tento stav ovlivnit), akutní stresující události (např. úmrtí blízkého člověka, rozvod, propuštění z práce, odchod do důchodu apod.), typ osobnosti (obecně je vyšší riziko onemocnění např. u úzkostných lidí). Na vzniku deprese se může podílet i výchova v rodině (zejména nepřiměřená náročnost a kritičnost rodičů), týrání nebo pohlavní zneužívání v dětství. Deprese může být, ale vyvolána i některými chorobami, např. poškozením či onemocněním mozku (nádory, roztroušená skleróza, demence), některými léky (např. léky proti vysokému krevnímu tlaku, perorální antikoncepce, steroidní hormony atd.) či drogami. |
Síla deprese Deprese můžeme rozdělovat podle různých hledisek - jedním z nich je tíže onemocnění. Podle tíže onemocnění rozeznáváme deprese:
|
