Pro pochopení problematiky požárů je potřeba znát několik důležitých pojmů a jejich podstatu. V první řadě musíme pochopit hoření jako takové a rozdíl mezi ohněm a požárem.
Zjednodušeným způsobem lze definovat hoření, oheň a požár takto:
- Hoření je proces, při kterém mezi sebou vzájemně reagují HOŘLAVÁ LÁTKA a OXIDAČNÍ PROSTŘEDEK (nejčastěji kyslík obsažený ve vzduchu), přičemž dochází k vývinu tepla, světla a zplodin hoření. Hoření je exotermní chemická reakce.
- Oheň je hoření lidmi řízené a na určitý prostor ohraničené.
- Požár je hoření nekontrolovatelné a nežádoucí, při kterém hrozí materiální škody, poškození zdraví nebo ztráty na životech nebo k nim již došlo. Toto hoření není předem ohraničené na určitý prostor.
Požár může vzniknout:
- Nedbalostí nebo neopatrným zacházením lidí s ohněm, technickou poruchou nebo havárií, kterou zaviní člověk (např. v dopravě, v přírodě nebo i doma)
- Jako důsledek některých přírodních procesů (bouřka, výbuch sopky, dlouhodobé sucho apod.)
- Úmyslným zapálením, které je trestné!
Domácnost:
- nedbalost při vaření (zapnutý sporák bez dozoru, ponechání hořlavých materiálů v blízkosti zapnutého sporáku apod.),
- kouření a nevhodně odložené nedopalky cigaret,
- zanedbání údržby topidel a kouřovodů,
- hra dětí se zápalkami a zapalovačem,
- nesprávná manipulace s otevřeným ohněm (při používání zábavní pyrotechniky, při svařování, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky apod.),
- při nesprávném a neopatrném používání elektro spotřebičů (fénu, toasteru, žehličky, lampičky, elektrického sporáku)
- při přetížení zásuvky, například několik rozdvojek zapojených do sebe u počítače,
- skladování hořlavých a jiných nebezpečných látek (např. benzin) na nevhodných místech a nesprávná manipulace s nimi.
- úder blesku,
- vypalování trávy a suchého klestí,
- rozdělávání otevřeného ohně na nesprávných místech (v lese, pod větvemi stromů, mimo vyhrazené ohniště, v období sucha apod.),
- při neopatrném grilování
- odhození nedopalku v přírodě (suchá tráva, lesní porost).
- kouření na místech, kde je to výslovně zakázáno (např. čerpací stanice).
Největší rizika požárů
1) Největší nebezpečí,
které hrozí při požáru, při hře s ohněm nebo při každém špatném zacházení s ním, je ohrožení našeho života popálením nebo uhořením. Vždycky na to musíme pamatovat!!! Každoročně je v naší republice ve velkých bolestech léčeno hodně dětí i dospělých, kteří nebezpečí ohně podcenili. Každoročně také mnoho lidí bohužel uhoří.
K popáleninám může dojít přímým kontaktem s ohněm nebo kontaktem s rozpálenými předměty - kamny, klikou dveří, sporákem. Popáleniny jsou vždy velmi bolestivé a velmi těžko a dlouhodobě se léčí. Pokud dojde k popálení velké části těla, může se stát, že už se nepodaří popáleného zachránit.
2) Dalším nebezpečím,
které vzniká a ohrožuje člověka při požáru, je jedovatý kouř. Tento kouř se šíří prostorem mnohem rychleji, než samotný požár a někdy stačí jen párkrát se nadechnout a může nás přidusit nebo i udusit, případně otrávit.
Podle barvy kouře můžeme také poznat nebezpečí jeho zplodin. Nejnebezpečnější je tmavě zbarvený kouř, který obsahuje oxid uhelnatý nebo barevný kouř, který obsahuje další jedovaté plyny.
3) Při požáru také může dojít k výbuchu,
zvláště tehdy, když se v okolí ohně vyskytují výbušné látky, například benzín, ucházející zemní plyn a pod. Výbuch je pro všechny v jeho okolí velmi nebezpečný.
4) Dalšími riziky,
které při požáru vznikají, jsou velké škody na přírodě a na majetku. Oheň při požáru ničí domy, auta, parky, stromy, lesní porosty, prostě vše, co mu přijde do cesty. Mnohdy uhoří i domácí zvířata nebo lesní zvěř, ptáci, drobní živočichové.
K tomu, aby oheň vznikl, jsou nutné tři podmínky:
- Přítomnost hořlavých látek (pevné, kapalné nebo plynné)
- Dostatečné množství kyslíku - nejčastěji vzdušný kyslík
- Počáteční vysoká teplota – takzvaná zápalná teplota - nejčastěji plamen, jiskra, horký povrch, teplo, statická elektřina
Tyto tři složky tvoří dohromady takzvaný OHŇOVÝ TROJÚHELNÍK, který nám slouží k jednoduchému vysvětlení principu HOŘENÍ.
Je důležité si zapamatovat, že vyčleněním kterékoliv ze tří složek „ohňového trojúhelníku“ zabráníme vzniku hoření nebo jeho pokračování. První dvě podmínky, tedy přítomnost hořlavých látek a dostatečné množství kyslíku, musí být trvalé. Třetí podmínka může působit jen krátkodobě.
Jestliže na hořlavou látku začne působit vysoká teplota a je přítomen kyslík, vznítí se a vznikne oheň. Ten již sám produkuje teplo, které je k hoření potřeba. Tím se oheň může šířit již sám, stačí, že je v okolí dostatek hořlavých látek a kyslíku.
