Epileptický záchvat

Epileptický záchvat je často příznak nemoci epilepsie. Většina záchvatů končí spontánně, bez jakékoli pomoci. Ke křečím však může dojít při dušení, otravách nebo i zástavě srdeční. Proto po každých křečích musíme okamžitě kontrolovat vědomí a normální dýchání.

Příznaky:

Malý záchvat se projevuje nepřítomným pohledem postiženého, neodpovídá na otázky, dochází u něj k opakování určitých zvuků nebo slov, mlaskání, popotahování částí oděvu, může i zmateně přecházet. Z chování je zřejmé, že dotyčný přesně neví, co se s ním v tu chvíli děje.

U větších záchvatů pacient upadá do bezvědomí, má křeče končetin a těla. Pádem si může způsobit vážná zranění, zejména poranění hlavy. Dále je možné pozorovat poruchy dýchání, zmodrání pokožky (především obličeje) a někdy dojde k zvýšené tvorbě slin a pokousání jazyka.

První pomoc:
Během záchvatů by jsi neměl postiženého fyzicky omezovat. Nepomáhá utěšování, uklidňování či násilné snahy o ?probuzení? postiženého. Tvoje pomoc během záchvatu by měla spočívat především v ochraně postiženého před nechtěným poraněním.

Pokus se pacienta při pádu zachytit a z jeho blízkosti odstraň všechny předměty, které by jej mohly ohrožovat. Uvolni mu oděv tam, kde je příliš těsný, především u krku. Během záchvatu nenechávej postiženého o samotě a přidržuj mu hlavu tak, aby se neporanil. Snaž se sledovat průběh záchvatu. Zavolej záchrannou službu na čísle 155. Ihned po ukončení křečí zakloň hlavu a kontroluj návrat dýchání!

Většina lidí s epilepsií průběh svých záchvatů zná a je schopna po probrání říci, co je třeba udělat a jak jim můžeš nejlépe pomoci.